Velký dračí slet 2010

Od 6. do 13. srpna se v lokalitě Miřetice – Dubová konal již pátý ročník velkého dračího sletu (VDS) pořádaného členy Draci.info komunity. A já se zúčastnil ;)

V posledních letech účast sice opadá, zato délka sletu pomalu roste. Když si vzpomenu, kolik draků a jiných tvorů bylo ochotných se ukázat před lety a kolik teď, je mi smutno. Na druhou stranu nemám moc rád velké akce, které trvají příliš dlouho, VDS byl pro mě ideální kompromis.

Účast

Nebylo nás mnoho, ale nebylo nás ani málo. Takže stručně:

• já, Exi, Dragon, Maxim, Sephiroth, Girappawt, Lugiák (po celou dobu trvání)
• Abraxas, Dragea (do neděle, 8. srpna)
• Jixe (do úterý, 10. srpna)
• SirrilNemesis (do čtvrtka, 12. srpna)
• Tariades (od pondělka, 9. srpna, až do konce)
• Drakobíjcobijec (od středy, 11. srpna, až do konce)

Co se dělo?

Dobrá otázka, že? ;) To, co se na dračích sletech obvykle dělává. Vodní dýmka (místy i dvě, později tři) byla v provozu téměř nepřetržitě často hned vedle dlouhého venkovního stolu většinu dne obléháného kartami Bang!u. V chatce roztahané prodlužovačky a napájecí kabely tvořily sofistikovanou pavučinu zakončenou minimálně čtyřmi notebooky. Na zemi se válely systematicky poházené DDR taneční podložky, které neměly právo lenošit, neboť minimálně hodinu denně jsme na nich já, Maxim a Sephiroth skákali a jako bonus neviditelné bezdrátově vysílání Wi-Fi routeru s internetem, které nám neustále rušilo mozkové vlny.

Venku se toho paradoxně moc nedělo. Často jsem trávil intimní chvilky se sekyrkou na štípání polínek do ohně, aby bylo jak rozpalovat uhlíky k dýmce. Každý den jezdil Dragon s asistenty (i s námi) do chrudimského Kauflandu nakupovat, a tak přivážel cenné zásoby do odlehlé dračí říše uprostřed ničeho.

Málem bych zapomněl na lom, který je dle slov Maxima stručně „velice osvěžující a výživný“. Koupání bylo díky převážně hezkému počasí (pravda, asi 2 dny pršelo celý den) přímo lákavé a když se drak zlije při skákání na tanečních podložkách, studená koupel se hned vyšplhá na žebříčku jeho priorit úplně nahoru. Čas hrál proti nám, a tak jsme se několikrát koupali za krásné atmosféry noci doplněné jemnou září výkonných reflektorů osvětlující vodní hladinu.

Žrrrádlo

Hlavní jídelníček se skládal z RC Coly, buřtů opečených nad ohněm a masíčka připravovaného den předem (díky úsilí Sirril a Girappawta) grilovaného na speciálním loko-grilu (díky úsilí Exíka, Abraxase, mě a Tariada). Z jiného soudku dominoval chléb s Kauf-nutelou, sáčkový čaj a co si kdo přinesl, nakoupil nebo uvařil.

Ehm, odbočka. Dostal jsem hroznou chuť na uzenou makrelu a bagetu ^.^

Soudě dle pořízených fotografií, za zmínku též stojí takzvané baterky, kterými jsme se dopovali s colou na střídačku, nějaká ta ethanolová „opojátka“, která kupoval snad jedině Maxim a konzervoidní guláš, který jsem si objednal, načež ho Dragon přivezl téměř dvě kila. Předposlední den Tariades navíc ulovil pár hub, takže jsme společně uvařili mišmaš, který chutnal všem a nikomu z něj nebylo zle, sláva!

Na závěr

Pár postřehů, které nestojí za zmínku v celých odstavcích:

• velice přítulnou společnost nám po celou dobu pobytu dělal neznámý kočičák, který pravděpodobně utekl od svých bývalých páníčků. Je mi upřímně líto jeho budoucnosti v nadcházejících měsících a kdyby to bylo možné, už bychom ho měli doma,
• pravděpodobně Jixe si na chatě zapomněl několik kusů oblečení,
• bitva s pásky, ručníky a řemeny proběhla zcela náhle a stejně rychle také skončila s pěknými tetováními na tělech zúčastněných,
• oficiální písničkou letošního sletu se díky Dragonově „pobláznění“ stala Blood and Tears od kapely Sentenced,
• k famóznímu plivání ohně a noční show došlo až předposlední a poslední večery sletu, při jednom z nich jsem hrál s Dragonem po síti Command & Conquer: Generals Zero-Hour,
• inspirováno předchozím postřehem, k síťovému i nesíťovému hraní her docházelo až nečekaně často… a náhle,
• příchodem Drakobíjcobijce se zdvojnásobil počet aktivních vodních dýmek i celkový čas hoření ohniště,
• mega-HUG stál za to!

P.S.: tento článek byl psán ve stylu fejetonu, aneb humoru není nikdy dost! Pokud jste dočetli až sem, gratuluji :P

Fotogalerie

Veškeré fotografie použité pro tento článek byly převzaty z Exiho MobileMe galerie, která tato data sesbírala z několika různých zdrojů.

ČeSFuR 2010

Jsou to zhruba dva týdny, co se konal tento největší český furry con ve Zlenicích kousek od Prahy. Následuje rychlý a stručný popis celé této skvělé akce.

Zván na ČeSFuR jsem byl, pokud správně počítám, třikrát, ale letos to bylo poprvé, co jsem se ukázal. Účast byla rekordní – 113 furríků ze sedmi států Evropy, což je skvělé, ale na druhou stranu značně degraduje možnost si se všemi popovídat a seznámit se, naštěstí toto drakovi moc nevadí. Ubytování zajišťoval hotel Hláska, který jsme měli celý pro sebe a po celé čtyři dny se pořád něco dělo. Program byl nabitý různými hrami, přednáškami, akcemi pro fursuitery a výlety. Popravdě mě většina akcí nelákala a vystačil jsem si s menší dračí společností, Bang!em a vodní dýmkou samozřejmě :)

Celkově se mi i tak organizace velice zamlouvala, průběh conu byl zcela bezproblémový. Teploty se přes den držely nad 30°C podobně jako nyní v poslední době, takže ani počasí mě nijak negativně neovlivnilo. Ovšem teď to nejlepší, poslední večer zhruba ve 23 hodin odstartoval dlouho očekávaný furdance. Reprosoustavy řvaly naplno, fursuiteři se topili ve vlastním potu a glowsticky barevně doplňovaly už tak nahuštěnou atmosféru. A nechyběly ani světelné, laserové a kouřové efekty doplněné stroboskopy. Jen těžko jsem mohl odolat euforii a i přes své hudební přesvědčení jsem si furdance opravdu moc užil! Škoda jen, že 2 hodiny v noci musel být ukončen kvůli stížnostem místních vidláků. Byla to prostě paráda!

A teď, sedím doma na zadku, vzpomínám a čím dál tím víc se těším na další ročník ČeSFuRu. Upřímně děkuji organizátorům a všem spřízněným duším za to, že byli se mnou! Perlička na závěr: tričko je velice povedené a originální.

Všem čtenářům tohoto blogu

Jednoduše vyzývám čtenáře, aby se ozvali do komentářů :) Rád bych věděl, kdo mi zbyl po více než roční pauze v publikaci nových článků. A pokud nevíte, co do komentáře napsat, můžete zkusit třeba vyjádřit svůj názor na dosavadní obsahovou stránku mých výtvorů nebo i celého webu. Každý ohlas ocením! ^.^

Jako bonus na závěr si dovolím oficiálně oznámit momentálně probíhající a kompletní redesign mé internetové sluje. Očekávám pravidelnost publikace (tentokrát správně nazývaných) blogpostů, sjednocení galerie, lepší třídění obsahu, pár vychytávek a možná mnohem víc. Necháme se společně překvapit.

O mně (verze 2010)

Je načase aktualizovat svůj popis. Je pravda, že jsem to měl udělat dávno, a co jsem si teď pročítal staré komentáře, už pěkně dávno.

Původní historický záznam změnit nelze, a proto zájemce o něj odkážu přímo na starší článek, kde je možné se dočíst, jak jsem k drakům vlastně přišel. Následuje nový popis mého dračího já.

Stručně

Latinský název: Draco Flammeus Pantherina Ater
Český překlad: Temný či tmavý, tygrovaný, ohnivý nebo také červený, drak

Identifikační známka – Dragon Code

DC2.Dw Gm L20m9t30w W- T- Phvwflt Sks,wl Cbk|re-,eye,vre-,sre-,bre-,cre-,wre- Bfl A Nf M+++! O H– $ R+++! Ac+++! J+ S++ I V Q Tc++ E+

Odkazy: nástroj na vytvoření vlastního kódu, dekodér dračího kódu.

Dračí popis

Jsem černý ohnivý drak západního typu s šesti končetinami, čtyři metry vysoký v kohoutku a dvacet metrů dlouhý. Celé tělo mi pokrývají drobné matně černé šupiny tvaru kapky. Pod rameny, lokty a na stehnech pak srůstají do větších tmavě červených plátů, čímž zajišťují silnější ochranu důležitým svalům, které se pod nimi ukrývají. Můj čenich, posazen na konci podlouhlé dračí hlavy, je na dotek vlhký a studený. Z výšky na něj hledí pár zářivě žlutých hluboce zasazených očí, jejichž panenky jsou obklopeny věčnou tmou. Velká tlama vysázená špičatými bílými zuby ukrývá celistvý růžový jazyk obklopený slinami (kdopak chce olízat? :P). Daleko za očima nad zátylkem se tyčí pár dlouhých a zvlněných rohů černočervené barvy se špičkami směrem od sebe. U kořene rohu z každé strany vylézá podlouhlý a chlupatý ušní boltec menšího rozměru, ke sluchu slouží výborně a zároveň nekazí můj celkový dojem. Pod oušky vyrůstají dva páry krátkých rudých ostnů, které zvýrazňují tvar mé hlavy.

Od hlavy až po kohoutek se po krční páteři táhne řada placatějších ostnů tmavě červené barvy spojených nepatrným stejnobarevným proužkem. Ten na hřbetu zesílí a rozrůstá svislé tygrování tvořící nádhernou přehlídku ozdobných křivek na mých zádech a bocích. Zespoda od tlamy až po špičku ocasu mě chrání dvojice masivních rudých plátů, každý ve tvaru vlnitého kosodélníku, která se spojuje uprostřed do celistvé šupiny vzhledově připomínající šipku. Ocas je mrštný, vyvažuje tělo a zároveň slouží jako letové kormidlo. Na jeho špičce rostou naproti sobě dva páry červených ostnů zahnutých dozadu, z nichž druhý pár je o něco kratší. Nerad používám ocas k boji, zvláště za letu to ke správnému řízení není prakticky možné, a tak jím nanejvýš brzdím při přistání zaseknutím ostnů do země.

Mohutná křídla se pyšní rozpětím třiceti metrů. Čtyři protáhlé prsty zakončené jehlovitými ostny spojuje rudá poloprůsvitná kožená blána, pátý prst zakrněl do tvaru pevnějšího zahnutého drápu. Spolu se svalovou silou křídel slouží výborně jako nouzový záchytný prostředek nebo i jako zbraň proti nepřátelům. Blánu křídla, která je připevněna k boku až do čtvrtiny ocasu, nadále podpírá a napíná ostrý loketní výrustek. Drápky mám zakončené i prsty na předních a zadních tlapkách, lesklejším odstínem tmavě červené působí tvrdě a ostře. Nejčastěji je používám jak jinak, než na drbání sebe či dračích společníků poblíž, ale také na otevírání plechovek ;]

Dračí povaha

Co očekáváte od draka? Jsem mírumilovný tvor plný rozdílných nálad a emocí. Miluji létání na otevřeném nebi a to hlavně v noci, kdy mi obzor neruší slunce. Mám rád dobrodružství a nebráním se drakovinám. Škádlím z výšky lidi a škodím jim tak, jak oni škodí mně. Jsem spjat s ohněm, který mi koluje v žilách a dotváří tak můj charakter. Tento živel mě uklidňuje a já jej rád v dlouhých chvílích pozoruji. Díky mé schopnosti chrlení ohně mám takřka neomezenou možnost hraní si. Jeho teplo mě přitahuje, miluji teplo v jakékoli podobě a když slunce pěkně pálí, polehávám na vyhřátých skalách a tvrdě spím. Občas se ale potřebuji zchladit a blízké jezero je rázem mým dobrým kamarádem. Voda je skoro jako obloha, rád v ní dovádím a užívám si svobodu.

Společnost mě příliš neláká, raději zůstávám stranou a své přátele si pečlivě vybírám. Avšak těm, kteří jsou se mnou zpřízněni, se snažím býti nápomocen a oplácet jim přátelství či dokonce lásku tak, jak jen jsem schopen a jak mi nálada dovolí. Dračí druh je pro mě posvátný, a tak mě klidně můžete načapat v dračím objetí, při drbání a hlazení, nebo dokonce i výjimečně při mazlení se s jiným drakem. Preferuji samečky, ale o tom za chvíli.

Obvykle jsem klidný, ale nedoporučuji vám střetnout se se mnou v mé špatné náladě. Díky tvrdohlavosti, která patří mezi má největší negativa, by nemuselo setkání dopadnout dobře. Jsem schopný udržet si rozhádanou náladu po celý den a hned tak neodpustit, protože si stále stojím za svým. Někdy se i potřebuji pořádně prospat, abych si uvědomil, co jsem vlastně způsobil, a tak ztratil. Mé dřívější empatické schopnosti vciťování se do druhých bohužel upadají v zapomnění a leckdy je ze mě pouze necitlivá skořápka plná hněvu a nenávisti. Díky draku, že jsou toto pouze dočasné stavy. Přestože rád pomáhám druhým, často se odvracím od svých nejbližších a jejich prosby mě tak jen unavují a zlobí. Mám tendence upadat do hlubin stereotypů bez šance utéct pryč. Poslední dobou tak má samotářská povaha umírá a já prostě potřebuji změnu a něčí společnost. A to jsem si vždy myslel, že si vystačím sám… očividně ne :]

Dlouhé dny a noci jsem trávil nekonečným hledáním dračího protějšku a partnera na zbytek svého života. Během mého dospívání se mnou hormony párkrát pořádně zacloumaly, díky čemuž jsem našel svou dosavadní lásku, modrého dráčka Exíka. Jsme svoji a šťastni již přes tři roky.

Znáte ten pocit?

Pokus o literární tvorbu blíže nespecifikovaného tvaru a formy. Lehce mi připomíná období dekadence. Každý si občas potřebuje ulevit, takže teď já…

Když je obloha bez mráčků, ale na mě přesto prší.
Když drak uvnitř zlobí a poutá na sebe pozornost, ale zevnějšek ho neposlouchá.
Když nemůže roztáhnout křídla, jelikož jsou pevně svázaná.
Když se duše kroutí v plamenech, ale tělo tuhne v ledový kámen.
Znáte ten pocit?

Když nemohu spát a mám strach z dalšího dne, protože vím, že bude stejný jako ten předchozí.
Když se utápím v potu, ale přesto je mi zima.
Když ani hřejivé objetí partnera ve mně neprobudí žadný chtíč.
Když se ztrácím v beznaději času a nechávám si utíkat život před očima.
Znáte ten pocit?

Když mi vše přijde jako špatný sen, ze kterého se nelze probudit.
Když trpím bolestmi, které se náhle objevují a stejně tak rychle mizí.
Když nedokážu opětovat lásku stejně tak dobře jako jsem jí zahrnován.
Když pro mě cesta dál postrádá jakýkoli smysl, neboť chci zůstat v nostalgii a dávno ztracených vzpomínkách.
Znáte ten pocit?

Když mne emoce sráží na kolena…
Tak sakra znáte ho?!